V Á L E Č E K ... 2. ... dopravní podnik Klíčov.

24.02.2019 12:31

 Žil jsem příběh, který musím vyprávět.

 
                                                                                                         V Á L E Č E K .
 
                     V roce třiasedmdesátém jsme s Lubošem nastoupili, jako čerství držitelé řidičáku na autobus, do garáží Klíčov.
Říkalo se nám rychlokvašky, museli jsme deset směn odpracovat se starším řidičem.
Ráno ve čtyři hodiny čekám ke komu se výpravčí rozhodne mně přidělit.
Najednou ucítím plácnutí do zad a otáčím se k autorovi plácnutí.
"Ahoj Petře, copak ty tady?"
S úžasem ve tváři zjišťuji o koho jde, o pár let starší kamarád Míla Břehovský, bývalí parťák mého otčíma.Jezdili na střídačku linku Praha - Špindlerův Mlýn u ČSAD 101 Florenc.Míla měl nemalou zásluhu na mém rozhodnutí dát se touto životní cestou.
Po rychlé domluvě, zašel za výpravčím a já byl přidělen.Do dneška si pamatuji jeho pokárání na mou adresu ohledně techniky jízdy, s autobusem jsem odbočoval doprava, na dlažbě a za deště.
Po minutě mi neřekl, jel jsi rychle, pronesl větu, která se zaryla do paměti.
"Jestlipak víš, žes jel na hranici přilnavosti předních pneumatik!"
Byl jsem ještě bez řidičáku, když mně učil řídit autobus.Hodně mně pomohl co se týče řízení vozidel.
 
Zhruba po třech letech mně oslovil Luboš.
"Potřebuji od tebe pomoc na chatě."
Na půl pusy, zdělil o co jde.V domluvený čas mě veze na Dědkův Mlýn, tam po rodičích měl chatku.
Po cestě komunikujeme a já se dozvídám co potřebuje.
 
Do dnešní doby už nepatří, jak se říkalo, "Kdo nekrade, okrádá rodinu!" 
Někde obě-vil betonové skruže ke stavbě studny.
S jiným kolegou, po fošnách, ve dvou naložili do autobusu a odvezli do zmíněného místa na chatu.Ze silnice na louku složili.
 
Po našem příjezdu, mně polilo horko, s toho co jsem viděl.Pět skruží rozházených, dle toho, kam se která dokutálela.
Pomyslím si, aniž bych něco komentoval, že to bude pěkná fuška dopravit k chatě do místa budoucí studny.
A taky byla, jednu po druhé jsme začali skruže kutálením přibližovat.V měkké louce se váhou zařezávaly do půdy.
 
Do dneška na to vzpomenu s nevírou, že se to povedlo dokončit.Také vzpomenu, i na černotu dopravy, k čemu ta nesvoboda dožene človíčka, občana.
 
.....................................................................................................................................................................................................................
Založil jsem na pobočce v Praze, ve FIO bance transparentní účet, po otevření je Vám k nahlédnutí, veškeré pohyby plateb a příjmů, si ověříte.To znamená, že pod každým příběhem bude tento odkaz.
Nemusíte posílat vůbec nic, tady je vše řečené.
Dle svého uvážení, momentální finanční situace, pošlete jakýkoli finanční obnos.
Dáme tomu do konce roku, to znamená, v lednu 2019 nastřádaný obnos rozdělíme.
Po konzultacích s několika z vás se dospělo k názoru.
Dáme tomu do konce roku, to znamená, v lednu 27- 2020 nastřádaný obnos rozdělíme, dle nového nastavení.
        40% ............. autorský honorář
        40% ............. na podporu dětí, ....do neziskové organizace Dítě a kůň
 2X 10% ............. vylosujeme a pošleme dvěma z vás na účet.
 
Příspěvky od firem a organizací  -- 
 Děkujeme a na oplátku je zviditelníme na webových stránkách, po domluvě s majitelem-jednatelem.
 
Vše je na důvěře a mé víře v lidičky, takže žádný notář, jak se často používá.
 
Číslo účtu: 51012781/2010
 
 
"Zjednodušte si život a nezapomeňte, že nemusíte vůbec nic, zato můžete cokoliv... :-)"
                 Určitě s finanční realizace budete mít dobrý pocit !
P.S.
Dostáváte na své emailové adresy ode mne rukopisy, nebo dnes ťukopisy ? ;-)
Tedy prosím o pardon, ohledně gramatiky, nevhodné úpravy a podobně.
       Klasická korektura nebyla a není ani u jednoho příběhu, děkuji za pochopení.
 
                                         Psát závěr, je asi zbytečné, zachovejte v srdci přízeň!
 

 

Zpět

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.