Má nehoda v MHD Praha – káva za 10 000,- korun.
06.05.2019 15:11Žil jsem příběh, který musím vyprávět.
Má nehoda v MHD Praha – káva za 10 000,- korun.
Letos, začátkem dubna, proběhla zpráva o dopravní nehodě, která se přihodila Brněnskému dopravnímu podniku, asi díky technické závadě na trolejbusu, v tuto dobu, je ve stadiu šetření.
Hned se mně v mysli vybavila dopravní nehoda, která se mně přihodila na lince 119, asi v roce 1978, dovolte se o ní zmínit.
Klidná neděle, s přiděleným autobusem kroužím, na zmíněné lince z Revoluční, Letenským tunelem, kulaťák v Dejvicích, tehdy, Leninovou ulicí na Ruzyňské letiště.
Klidnou neděli narušila banální porucha vozu.Po telefonické domluvě s garážmistrem se vracím do garáží pro jiný autobus.S přiděleným jedu přímo na letiště.V nástupní stanici čekalo na spoj tolik lidí, že snad ani dva autobusy by je nepobraly.
Vyjíždím s plně obsazeným vozem, že by špendlík nepropadl na podlahu, spousta lidí zůstalo na zastávce.
Vjedu, jak se užívalo, na Leninku, a poklidnou jízdou pokračuji ve své práci.
Leninka je dvoupruhá, nastavení dopravních světelných semaforů již známe, plynulou jízdou ani nestavíme, protože se zelená rozsvítí, tak akorát.
Sjíždím ke křižovatce v levém dopravním pruhu, když přede mnou jedoucí osobní vůz zastavil na právě rozsvícenou žlutou signalizaci, lehce sešlápnu pedál provozní brzdy, k žádné reakci vozu nedošlo, opakuji pokus k brzdění.Polilo mne horko, za ovládací tyčku parkovací brzdy, se snažím marně autobus zpomalit, natož zastavit.
Hlavou mne proběhne, když je napálím, bude to katastrofa.Věděl jsem o voze jedoucím po mém pravém boku, ale menší škodu nadělám když na něj bokem najedu do pravého pruhu.
Tak jsem také učinil, ale ouha, jakmile se ozvaly silné skřípoty plechu, nepřitlačil jsem na volant ve zvoleném směru, ale tlak jsem povolil.
Klasická reakce, to už jsem levým oknem jenom viděl spodek osobáku, zadní nápravu v úrovni mých očí, autobus profrčel křižovatku a asi sto metrů za ní, v kopci zastavil.V levém pruhu stojící vůz, autobusem trefený na prvou zadní část, skončil na střeše, a řidič v nemocnici, příslušník VB, dnes policajt.
S druhým řidičem, pracovník na ředitelství MHD Praha, sídlící v Haštalské ulici, jsem po nehodě mluvil.Předpokládal, že stihne ještě projet, nebrzdil.
Mnou uplatněná technická závada vedla k tomu, že dveře autobusu zapečetili a autobus stál na odstavné ploše v garáži.Odmítl jsem podepsat nějaké prohlášení na garáži, je mne líto o co přesně šlo, je to již více, jak 40let.
Prožitý a popsaný průběh nehody, nelze zapomenout.
Čas plynul, nic se nedělo, až to bylo divné, nejenom mne, ale i mým kolegům.Já normálně pokračoval v pracovním procesu.
Po technické prohlídce, jsem byl seznámen, přidělený autobus byl odstaven na opravu brzd, a omylem mně byl dán na linku.To do dneška moc nechápu, na kolech byly přetočené klíče a sjetá brzdová obložení.
Po určité době se dostavuji na předvolání od bezpečnosti.Přivítal mne v kanceláři příslušník velice mile.
„Buďte zdráv soudruhu Tomane!“ Uvedl mne od dveří ke stolu a pokračoval.
„ Pijete kávu, jdu ji uvařit“ Neodmítl jsem a za chvíli jsme si u ní povídali s cigaretou v ruce.
Mimo jiné, mne ujistil, že za nehodu nemůžu, takže žádná pokuta ani jiná opatření.Tak mne ovlivnil, že jsem podepsal nějakou formalitu, která, ale káva předložená byla chutná.
Formalita kterou jsem podepsal dala podniku, asi možnost, že nevyplatili, třináctý plat, odměnu za jízdy bez nehod, a nějaké prémie.Pamatuji si cifru uvedenou v názvu dnešního příběhu, zhruba půl roku práce.
Asi možnost, po letech jsem vyprávěl právníkovi, on mne ujistil, že by mne zaplatily i jízdenku k soudu, ale již je to promlčené, zalitoval.
V myšlenkách jsem u kolegy s Brna, řidiče trolejbusu, s přáním, lepšího scénáře, než jsem popsal.
---------------------------------------------------------------
P.S.
———
Zpět