22.únor 2018 svátek má ...V Kouřimi.....

03.03.2018 14:35

Žil jsem příběh, který musím vyprávět.

                                                            
                                                                22.únor 2018 svátek má.....V Kouřimi.....
 
Vzbudil a sedl k počítači v pozdním dopoledni, nemohl jsem si odpustit opakovaný program zápasu  z OH, v ledním hokeji, naši proti mužstvu USA.Nelitoval, nájezdy stály zato.Zavzpomínali jsme na Nagáno, či ne?
         Na obrazovce počítače se načte stránka Seznamu a oznámí, jak v názvu příběhu, místo teček je jméno Petr.
Svátek akceptuji v červnu na Petra a Pavla, jak mě k tomu vedla rodina, ale při pohledu na datum se mě v okamžiku vybavily vzpomínky na mládí.
Období mého života v letech 1966-1969. Když jsme u těch letopočtů, zmíním se o osmašedesátém, já sedmnáctiletý, skoro pubert, nechápající ranní probuzení paní vychovatelkou Sobotkovou.Vzhledem závažnosti situace si pamatuji.
Se slzami v očích, kolem čtvrté ranní hodiny, rozsvítila a se zlomeným hlasem zakřičela "budíček, stávat!"
Připitomnělí se vyhrabu s postele, v hlavě plno co, co, proč?
"Přepadli nás Rusáci" a rukama ukazovala k oknům.
Ven vidět moc nebylo, ale strašný zvuk vydávající pásy tanků řítících se pod okny našeho pokoje, směrem k Molitorovu, potvrzoval slova vychovatelky.
Ale to je z připravovaného příběhu z období mého učení.
Na vysvětlenou, do učení jsem po řádném nástupu utrpěl úraz kolena a to za tři dny.
Doba léčby nebyla jednoduchá, vrátil se za půl roku.
Chlapci z třetího ročníku, nevím co nezvládli, ale dopouštěli se na mne šikany, kterou ve finále řešila i policie, pardon, SNB.
A v tomto duchu, jsem od nich na únorový svátek dostal dvakrát hobla, se rozdělili na dvě party.Dostat hobla se smíchem a v přátelském duchu, není dostat přání ke svátku v duchu šikany.
Další únorové přání už od kamarádů se stejného ročníku proběhlo se smíchem všech zúčastněných. 
Že i v únoru je uvedené jméno Petr, jsem vlastně zaznamenal až v Kouřimi.Do dnes jsem
nezapomněl jak dlouhý čas uběhl než z mého těla zmizely pozůstatky z února dvaadvacátého. 
Život je dar, spojený i s úskalími, a naučil mně hledat i v negativních zážitcích pro sebe to pozitivní, už jen ke stavu mysli, nekazit si náladu.
Naučil jsem se mít dva svátky v roce, a užil si s tím dost veselých příhod, zvláště při posezeních s Pavli.
Po dopoledním připomenutí na stránkách Seznamu se tento čtvrtek stal sváteční.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
 
 
 

 

Zpět

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.