1. Tři Silvestry za sebou
23.02.2018 10:30Tři prožité Silvestry za sebou - současnost.
V polovině prosince tohoto roku zvoní můj mobil a uvedl jej v činnost můj zaměstnavatel s prosbou o pomoc.
V Praze sloužíme služby ve dvou lidech a o povinnosti se střídáme, vrátnice, kam jedu je obsazena pouze jedním zaměstnancem.
Střídám kolegu, který končí denní směnu, seznamuje mne s nutnostmi, které musím v rámci služby vykonávat.Ukazuje s komentářem prostory vrátnice, co a jak
mohu potřebovat, a v těch malých prostorech se kolem nás motá pejsek, tedy pes.
Martin, jak se mně představil mě provede uzavřeným areálem, po rychlém rozloučení skočí do auta a chystá se k odjezdu.Rozběhnu se k vozu, ukazuji pravačkou na dveře vrátnice, s tím, že zapomněl na psa.
„Né né, to není můj pes, to je pes služební, jo a jmenuje se Ryta! Je nakrmený a hodný, užij si Silvestrovskou službu, a hodně zdraví v novém roce!“ A odfrčel.
Pic kozu do vazu ze mne vypadlo, to mně ještě scházelo, abych se přiznal, psy prostě nemusím.Z mnoha důvodů, ale to je jiný příběh.
Pryč byla idylka klidné noci, obtěžkaný zvýšenou teplotou a s tím spojenou náladou, ještě k tomu tohle psisko.
V mrazivém lednovém počasí se na obchůzky nešlo, natolik se mám rád.
Ryta ode mne dostala rohlík, zdála se spokojená až do té doby než začaly první petardy.
Při raním návratu po probdělé noci se mě vracejí myšlenky k nabitým vědomostem ze zmíněného období učení, jak se žije na svobodě a kapitalismu.Máš tohle trápení zapotřebí, vole, za komančů jsi říkal, že peníze se válejí na chodníku.
Tak a podobně moje mysl ke mně promlouvala až do té doby než jsem po dvaceti kilometrech zastavil doma před vraty, s rozhodnutím, že s tím musím něco udělat.
Ale, rok se sešel s rokem až přišel, zase ten poslední den.Jinak to už nebude, co je u mne jinak? Kdy přestanu potřebné odkládat?Proč ti nejde poslechnout a udělat co ti radí ti co to dokázaly?Proč, kurva proč?Vole sám víš, že se nic nezmění pokud budeš pokračovat ve stávajících kolejích.
Druhá Silvestrovská noc je tady, již pracuji, lépe řečeno, vyměňuji svůj drahocenný čas za prostředky k umoření dluhů a našich žaludků u jiné firmy, na stejném postu.
Brněnská firma s pracovištěm deset minut od mého domova, v Čakovickém Glóbusu.
Také příběh, který musím vyprávět, ale teď k další probdělé noci poslední v tom roce.
Po příchodu do místa určeného pobytu na noční službu již sedí kolega s nímž budu sdílet nadcházející hodiny.
Podáme si ruce a představíme, neznaly jsme se, byl převeden na tuto noc z Globusu Zličín.Na mou úsměvnou otázku, jak mu mám říkat Josefe nebo Pepo, jsem se pozastavil nad jeho odpovědí, Josefe, přátelé mně říkají Pepo.
Takže Josef v odpovědi pokračoval, seznámil mně se všemi okolnostmi jeho přítomnosti tady v Čakovicích, také se svým zdravotním stavem, rozbil si rameno na ledovci, syn mu rozbil auto, další syn je pašák, a jeho o dvacet let mladší žena postavila příčku v domě kdesi ve státě nacházející se v Asii.
Jen má slušnost se s hranou účastí pozeptala, potvrdila jeho slova, která chrlena z jeho úst neměla konce.Hloupí nebyl, použil určité termíny i latinu pří popisu motýlů.
Má hraná účast mě odebírala síly, nebyl to jeho Silvestrovský výstup, jak by jste mohly odhadovat.
Na obchůzku jsem se už těšil, jak ve slušnosti zmizím z jeho dosahu.
Z jeho dosahu mizím, po cestě jsem už nepoužil neslušná slova vůči sobě, ale spřádal v hlavě postupy pro přicházející nový rok.
Jedno bylo jisté, slib, že další Silvestrovská noc nebude podobná těm dvěma.
Díky Stáňo, byl jsem nakopnut tebou a knížkou s titulem "PODNIKÁNÍ Z PLÁŽE!
.......................................................................................................................................
Klasická korektura nebyla a není ani u jednoho příběhu, děkuji za pochopení.
———
Zpět